Je to čtvrt roku, co sedmnáctiletá dívka spadla nedaleko středočeských Čisovic z koně a prozazila si plíce. Dnes přišla osobně poděkovat leteckým záchranářům, že jí zachránili život.
Její rodiče, manželé Petrákovi řekli: “Potřebovali jsme dát najevo, jak si toho vážíme. Poděkování bylo to nejmenší, co jsme mohli udělat. Dík nic nestojí a mnohé dává… Neváhejme tedy nikdy projevit díky, úctu a vděčnost za věci, které se často zdají být samozřejmé, ale samozřejmostí být nemusí…
Tedy ještě jednou v hluboké úctě k profesionalitě a lidskosti všech záchranných týmu a těchto dvou skvělých pánů zejména… DĚKUJEME”
Záchranáři děkují za poděkování a s přáním brzkého návratu do sedla dodávají: “Výjezdy k jezdcům, kteří se poraní po pádu z koně, nejsou pro naše záchranáře kupodivu až tak mimořádné. O poznání méně často se ale stane, že jim pak pacient přijde osobně poděkovat.”
Záchranáři na svém webu popisují záchrannou akci:
Když si sedmnáctiletá Anička vyrazila koncem letošního května projet se na koni, chtěla si užít obyčejnou podvečerní vyjížďku. Na kraji lesa nedaleko středočeských Čisovic se ale zvíře splašilo a Anička spadla na zem. Jestli na ni kůň navíc ještě šlápl kopytem, nebo ji zalehl, není dodnes jisté. Jak se později ukázalo, dívka utrpěla tzv. tenzní pneumotorax – vážné zranění, při kterém dojde k úniku vzduchu z plíce do pohrudniční dutiny.
Nejprve si Anička myslela, že si jen vyrazila dech a starala se hlavně o to, kam se jí zaběhl kůň, když ale začala plivat krev a špatně se jí dýchalo, věděla, že je zle. V tu chvíli zachovala chladnou hlavu a udělala to nejlepší, co mohla. Vytočila tísňovou linku 155 a spojila se tak zdravotnickým operačním střediskem našich kolegů ze středních Čech.
Podobné vážné případy, obzvlášť v terénu, který je po zemi hůře přístupný, jsou jasný signál, aby na místo vyrazila i posádka leteckých záchranářů. Za Aničkou tak z pražské Ruzyně vzlétl vrtulník, na jehož palubě byli vedle dvou policejních pilotů také náš lékař Matouš Schmid a zdravotnický záchranář Zdeněk Křivánek. Oba nastupovali k záchrance přibližně ve stejnou dobu před 15 lety.
Anička sice po telefonu řekla, kde se přibližně nachází, ale bylo zřejmé, že dívku nebude vůbec lehké najít. Při pohledu ze vzduchu se obavy naší posádky potvrdily. Pole, louky, vzrostlý les… To všechno hledání komplikovalo.
Zatímco policisté a záchranáři rozeběhli pátrací akci po zemi, piloti prolétávali těsně na stromy. Posádka si i nechala Aničku přepojit po telefonu do kabiny, aby jim hlásila, jak intenzivně slyší zvuk vrtulníku, podle toho, jestli se k ní stroj blíží, nebo se vzdaluje. Ani to, i přes skvělou komunikaci Aničky, nepomohlo. Do toho začalo pršet, zapadalo slunce, palivo docházelo. Zbývalo pár minut do povolání nového vrtulníku s termovizí – pro všechny to byl obrovský stres.
V tom začali na vrtulník ze země mávat policisté, kterým se konečně podařilo Aničku najít. Úspěšnými „pátrači“ byla dvojice policistů z Mníšku pod Brdy. Ukázalo se, že Anička z koně spadla do dolíku pod vzrostlý strom a ze vzduchu ji nebylo možné vidět. Vrtulník mohl konečně přistát a záchranáři se pustili do práce. Aničku vyšetřili, intubovali, zavedli drén a zajištěnou ji letecky transportovali do Fakultní nemocnice v Motole.
Po 14 dnech Aničku z nemocnice propustili. Úraz jí sice zanechal na levé plíci nějaké následky, ale na veselé jezdkyni parkuru by to člověk ani nepoznal.
Naše redakce přeje Aničce šťastný návrat do sedla a nejen záchranářům, ale i hasičům, policistům a ostatních záchranášským i pomáhajícím organizacím více slova díků.
FOTO: ZZS hl. m. Praha
